Ahoj přelude, nazdar realito!

2. listopadu 2013 v 11:22 | Ecritte |  žiju
Včera jsem měla mírně melancholickou chvilku. Asi si říkáte, mírně? ano, přiznávam se, byla jsem rozmrzelá. Tak jsem popadla papír a tužku a začala jsem psát. Miluju vypisování se z pocitů. ani nevím proč, ale básničky byli spíše kratší, hodně zaměřený na lži. ani nevim proč. Ale musí mít má poezie důvod? kdyby opravdu nějaký důvod měla tak by to byl důvod ze všech nejdůvodnější a to vyřešit globální problém týrání mrkví. Ano, já stim pokoj nedam....



Má něco v této době opravdový smysl, nebo přikládáme nesmyslům smysl...kdo ví, ale nad tímto by se měli zamyslet fylozofové. Ok, bude ze mě fylozof, tak to ne, už jsem přemýšlela nad hercem, což mi táty řekl, že jsem dost velká herečka, ale stále ještě sním o mé vlastní firmě, instituci, či čemkoliv, co ze mě udělá nechutně bohatýho člověka. Ano, nechutně :D

Venku je hnusně, zataženo a má nálada je navýsost dobrá a víte proč? jelikož mam tu nejlepší třídu na světě a mé nejlepší kamarádky jsou taky nejlepší. JEdna je půň a druhá květák, někdy vám řeknu, jak k těmto přwezdívkám přišli, ale jedna mi říká Bobe a druhá koště :D Já mam vlastně všechno a na nic si nemůžu stěžovat. Mou pochroumanou sebeúctu, která se po včerejšku zvedla z prachu a zavolala si taxi do lázní. Mam rodinu, dvě ségry jednu neteř, jednoho švagra, tety, strejdy, ale hlavně rodiče, mám přátele, kterým na mně opravdu záleží. . .já mám všechno, nikdo nemůže být bohatší než já, pouze stejně bohatý, ale já si stejně myslim, že jsem nejbohatší na světě, tedy alespoň v mém světě.


Dejte mi. . .

Tužku a papír mi dejte,
já dobudu svět.
Ruce k bohu pozvedněte,
srdce své dejte na oltář
lásce, cti a poctivosti.
Ať si básník, mnich a nebo lhář,
nezanevři na šlechetnosti
svého srdce...

OK, tak toto je malá ochutnávka z mé tvorby.Byla jsem na sebe tak hrda, až sem si ty básničky napsala do sešitu. No jo, já jsem hrda poslední dobou na vše. Ale co. Někdy si říkám, že bych měla míň kecat a víc přemýšlet, ale pak si řeknu...to moc bolí a tak radši nepřemýšlim. No jo, de to vidět.

Můžete. . .

Můžete mě zabít,
ale má slova přežijou.
Můžete mě zabít,
ale pravdu neumlčíte.
Můžete mě zabít
a slunce bude stejně prát
do poctivých i nepoctivých.

Dnes jdu na taneční, ještě tuhle a příští lekci a bude druhá prodloužená. strašně rychle to ubíhá a já se děsím závěrečný. No doufejme, že to všichni ve zdraví přežijou. Jinak včera se mi zhroutil svět, ale já tu jsem dál. Seškrábla jsem poslední sebeúctu ze silnice a hodila jí po našem školském systému. Kdo netuší co se stalo, tak se to dozví v předešlém článku. Jo a jinak jedno se tam nedozvíte, ale to stejně předstíram, že jsem to nikdy neudělala a že se nic nestalo, takže to ani vědět nemusíte.

Přeji vám příjemné odpoledne...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 V. V. | Web | 2. listopadu 2013 v 13:06 | Reagovat

Páni, zaujala mě ta tvá tvorba. Myslela  jsem, že si to jen odněkud zkopírovala, ale jak vidím, tak asi ne. Strašně se mi to líbí. Jinak přeju hodně štěstí v tanečních :D.

No, je to vlastně škola designu, takže tak. No, to mi taky tak trošku došlo. Jedna kamarádka mi říkala, že prý se tam kreslí jen zátiší - chci na multimediální tvorbu. Takže jsem to ze začátku brala pohodově, ale teď.. celkem se bojím a mám takový pocit, že to opravdu nedám. Ale tak, za tu zkoušku nic nedám, takže do toho jdu stejně. Jinak díky za radu, na to myslím pořád. Vždy, když kreslím, tak do toho dávám všechno. Nehorázně mě to baví a vidím v tom něco více. Což mě táhne pořád dál, takže paráda. Jen tak se toho nevzdám..

2 Kate. Kate. | Web | 2. listopadu 2013 v 20:32 | Reagovat

~páni! Super!♥
~ty písničky mám ráda:3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama