Zamyšlení nad pohádkama

21. srpna 2013 v 22:50 | Ecritte |  přemýšlím

Padla na mě melancholie. Je to krásný pocit, když se vám hlavou honí myšlenky a vy je vyklepáváte do klávesnice. Když položím hlavu na polštář, ponořím se do světa mé fantazie. Jak já by jsem si přála mít tři přání, kouzelnou hůlku nebo nějaké kouzelné schopnosti. Už od malička sledujeme "kouzelné" pohádky. Sledujeme, jak hlavní hrdinky či hrdinové vybruslí ze špatné situace díky kmotřičkám, které je znají od kolébky a mohou jim splnit jejich nejtajnější tužby.
Já si přeji mít taky takovou kmotřičku, která mi řekne co a jak a promění mě v princeznu, já budu na bál a zamiluje se do mě princ. . .


Bylo by to krásné a tak jednoduché. Proč sledovat pohádky, když pak v oříšku nenajdu překrásné šaty! Na co sledovat pohádky, když po škole skončím "jen" s maturitou na pracáku a budu si muset stoupnout k pásu?! Proč mám sledovat, jak dívky v pohádkách mají vše předepsané ve hvězdách, každý ví, že si Popelka, Sněhurka, Anastázie nebo Růženka najde svého prince, tedy on si najde je. Neni to zavádějící?
Proč učit děti věřit v zázraky? Kdy se vám stal nevysvětlitelný zázrak, nebo jste měli možnost splnit si tři přání.

Proč snít o kariéře zpěvačky, spisovatelky nebo herečky? To zklamání za to ani nestojí. Pro mě je jednoduché utéct do snů. Představovat si, jak stojím před výlohou knihkupectví a tam na nejvyšším stojanu je má kniha. MÁ KNIHA, která se stala bestsellerem. Nebo, že můj hlas je tak originální, neprotřelý, prostě úžasný a já zpívám před vyprodaným sálem.
sním tak často, až se bojím reality. Bojím se toho, že vystuduju, budu pár let v práci a pak budu mít rodinu. Ideální život, ale pro mě moc jednoduchý. Jsem perfekcionistka, vím to o sobě a chci mít život plný reflektorů, nebo alespoň takový, aby jsem něco dokázala. Chci toho snad moc, když toužím po uznání?


Potřebovala jsem se z toho vypsat. ano, blog je lepší než kdejaký psychiatr ataky o dost lacinější. Ale pro mě to je ta nejlepší terapie. Někdy prostě člověk potřebuje od všeho klid. Mít tak kupoli, do které se zavřete a budete tam. Jen tak, nic nedělat. Jen vy a vaše sny, pocity fantazie. Tak já jdu snít, alespoň na chvíli být hrdinkou, spisovatelkou, zpěvačkou, sněte taky, je to zdraví prospěšné, ale návykovější než droga. . .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama